Peklo, peklo, peklíčko, je tu teplo, teplíčko
Ve třídě Včeliček si děti vyrobily rohaté čelenky, kterými se proměnily na malé nezbedné čerty. Společně jsme si postavili pekelnou školu. Cesta do ní nebyla právě jednoduchá. Malí čertíci museli překonávat různé překážky: přejít po pekelné hrázi (chůze po lavičce), zamaskovat svoje stopy (chůze pozadu), prolézt čertovským tunelem (strachový pytel) a opravit pekelnou bránu.
V pekelné škole byli čertíci zkoušeni z čertovských dovedností: dělání nepořádku, jak poznat čerta (písnička s pohybem „Rohy, kožichy, kopyto, ocas“), poznávali zvířata po hlasu (využití zvukové knihy), proměňovali se ve zvířata (pohybové vyjádření), uvařili povidla a usmažili vdolky (básničky s pohybem). Písničku „Když má čert smutek“ jsme doprovodili hrou na rytmické hudební nástroje.
Všichni čertíci úspěšně splnili jednotlivé úkoly, za odměnu směli vyzkoušet Luciferovu pekelnou klouzačku. Čertíkům se ve škole velmi líbilo a vyučování ohodnotili hlasitým zablekotáním.
K. Plicková
K. Plicková
