Od včeličky k medu
Na návštěvu mezi včelky pozvaly děti z II. a III. bloku slavonické včelařky paní Jana Švaříčková a paní Jana Machová. Když nás mile přivítali i s jejich pomocníkem panem Miroslavem Kmetěm na dvorku jejich domu, začaly kolem nás kroužit včely. Děti byly předem poučeny, jak se mezi včelami chovat, a tak jsme návštěvu absolvovali bez jediného žihadla!
Nejdříve jsme se seznámili s úlem a jeho obyvateli. Na rámečku plném včel děti našly královnu, viděly líhnoucí se nové včely. Trubce, kteří nemají žihadlo, si opatrně podávaly z ruky na ruku. Včelařky dětem ukázaly včelařské náčiní, bez kterého se žádný včelař neobejde. Byl to např. dýmák, rozpěrák, smetáček a ometač včel. Vysvětlily a ukázaly k čemu a jak se používají.
Na zahradě měly děti možnost nahlédnout do proskleného úlu na pracující včely. Paní včelařka jim ukázala, jak se z úlu vyndávají rámečky, ze kterých ometla včely v ometači a společně je odnesly do tzv. medárny. Děti si v medárně vyzkoušely speciální vidličkou odvíčkovat rámečky na odvíčkovacím stole. Odvíčkované rámečky putovaly do stroje – medometu, který funguje podobně jako ždímačka. Průhledným víkem na medometu mohly děti celý proces vytáčení medu z rámečků pozorovat. Než se med z rámečků vytočil, zkusily připravit pro včelky nové rámečky s mezistěnou. Mezistěna je tenká destička ze včelího vosku, která se pomocí elektrického proudu a drátků zataví do rámečku. Tím se včelkám usnadní práce se stavbou plástů.
Zjistili jsme, že nejen včelky, ale i včelaři mají spoustu práce, než si můžeme na sladkém, zdravém medu pochutnat.
Na závěr paní včelařka právě vytočený med naporcovala do sklenic. Každý dostal malou dřevěnou špachtličku a čerstvý med ochutnal. A protože nám tak moc chutnal, dostali jsme sklenici medu do školky. Každý den jsme si na něm pochutnávali a sladce vzpomínali na včelařky a jejich včelky.
J. Vacková
J. Vacková
