Školní rok 2022 - 2023

Zakoupení digitálních technologií a vybavení na podporu digitální gramotnosti a zavedení nových vzdělávacích programů v oblasti IT (digitální učební pomůcky)

Vybavení tříd digitálními pomůckami podporuje rozvoj informatického myšlení dětí a jejich digitálních kompetencí.

Včelky a Motýlky navštívila lektorka EVVO Mgr. Lucie Černická, aby dětem přiblížila výrobu příze z vlny až po klubko vlny. V úvodu se děti v kruhu předáváním vlněného míčku postupně lektorce představovaly.

V teoretické části programu se děti z vyprávění lektorky dozvěděly:

• jak se vyrábí oblečení,
• jak získáváme vlnu,
• jaké oblečení se z vlny vyrábí,
• proč lidé vyrábí oblečení z vlny,
• jaká je cesta vlny (od koho, postup zpracování) – ostříhání ovce, praní vlny, kartáčování vlny, předení, pletení oblečení z vlny,
• z čehose ještě vyrábí oblečení – vlákna z rostlin (ukázka rostliny bavlníku, z kterého se získává bavlna, dále len, bambus a konopí).

Podle obrazového materiálu se děti seznámily s dalšími zvířaty, od kterých získáváme vlnu. Měly možnost každý druh vlny si osahat a poznat, jaké mají vlastnosti (hebká, hřejivá…). Seznámili jsme se s dalšími materiály: kašmír z tibetské kozy, vlna z angorské kozy, z velblouda, z jaka a z lamy. Krátká zmínka ještě o bourci morušovém a ukázka hedvábí z jeho kukly.

V praktické části si děti samy postupně vyzkoušely krumplování (česání surové vlny kartáči – tzv. kramplemi), z výsledného česance s pomocí lektorky vlnu spřádaly pomocí vřetena.    

Dvojice dětí dostala kousek vlny, každé z dětí točilo konec opačným směrem a po chvilce vytvořily vlněný copánek.

Jako rozptýlení po klidné práci s vlnou lektorka zařadila pohybovou hru „Na ovečky a vlka“. Děti seznámila s pravidly a s doprovodným textem: „Ovečky, ovečky, vlci jsou tady. Poběžte!“.

U stolků vyrábění z vlny metodou plstění: Po ukázce postupu si děti zvolily barvu vlny dle svého přání. Vlnu si namočily v misce, namydlily a válely mezi dlaněmi. Třením vlny v mýdlové vodě vytvořily žížalky a červíky, které si odpoledne odnášely domů.

Na závěr si děti v kruhu na koberci zopakovaly nové poznatky. Děti také dostaly prostor na zhodnocení projektu a projevení svého názoru. Posíláním vlněného míčku si předávaly slovo, každý měl možnost říci, co se mu nejvíce líbilo x nelíbilo.

Děti se pomocí projektového dne dozvěděly nové teoretické i praktické informace o zpracování vlny a výrobě příze. Osvojily si řadu technických znalostí a dovedností. Seznámily se s chovem zvířat využívaných k produkci vlny, způsobem přípravy a zpracováním vlny, děti samy měly možnost česat, příst a vyrábět z vlny.

Pomocí tohoto ne zcela běžného tématu si děti rozvíjely zejména jemnou motoriku, smyslové vnímání, řečové schopnosti, naslouchání, prožívání, komunikaci, spolupráci, vědomí odpovědnosti za svou práci, schopnost vážit si práce druhých, povědomí o řemeslech a chovu zvířat.

Průběh projektového dne byl pro všechny zajímavý, naučný a přínosný. Děti se aktivně zapojovaly do všech činností a rozhovorů s lektorkou. S lektorkou byla velmi dobrá spolupráce, její přístup k dětem byl profesionální, vlídný a klidný. 

S. Fillerová Krušinová 

V první části programu dal Pavel Dvořák prostor nejdříve dětem, které mohly vyjádřit své názory a zkušenosti.

Co je to příroda, co do ní ne/patří?
Děti měly celkem jasnou představu o tom, co do přírody patří a nepatří, co je její přirozenou součástí a co je dílem člověka. Víme, že člověk svou činností přírodě může nejen pomáhat, ale i ubližovat. Připomněli jsme si jarní úklid naučné stezky.


Jaká zvířata můžeme v našich lesích a na loukách potkat?
Děti dokázaly vyjmenovat velké množství volně žijících zvířat a ptáků, pan Dvořák vysvětlil, která zvířata a proč se na podzim ukládají k zimnímu spánku. Využili jsme také obrazový a zvukový materiál.

Jak se máme v přírodě chovat?
Všechny děti základní zásady znají: neodhazujeme odpadky, nekřičíme, neděláme hluk, neničíme rostliny, neubližujeme nejmenším tvorům v přírodě, nesaháme na zvířata, protože by mohla být nemocná, nehladíme mláďata, ani si je neodnášíme domů atd.

Záchrana volně žijících a ohrožených zvířat.
Při výkladu Pavel Dvořák uplatnil své zkušenosti z dlouholeté činnosti v záchranné stanici, uvedl příklady nejčastějších příčin zranění zvěře a ptáků, vysvětlil dětem, co dělat, pokud zraněné zvíře najdou. Vysvětlil, proč koncem podzimu najdou svůj dočasný domov v záchranné stanici někteří ježci, na čem si pochutnávají, co naopak pro ježky vhodné k jídlu není.

V druhé části proběhla prohlídka záchranné stanice s výkladem, krmení koz v zookoutku.
Následovala procházka přilehlého parku, kde jsme společně s panem Dvořákem hledali vhodná místa k přezimování ježků, v korunách stromů jsme objevili hnízda strak, ve starých stromech dutiny vhodné pro veverky či sovy. Cestou jsme nasbírali spoustu barevného listí, mladší děti si vyzkoušely výtvarnou techniku frotáž, starší otisky temperovými barvami – pelíšek pro ježka. Do nich pak ježky umístily (tvorba ježků různými výtvarnými technikami).

Netopýři málo vidí, zato výborně slyší, toto bylo využito při pohybové hře na netopýra. Popis hry: Jedno dítě se zavázanýma očima a plyšovým netopýrem na zádech se přemisťuje po kruhu k netopýrovi, který na jeho tlesknutí odpovídá dvěma tlesknutími, jako ozvěna. 
Didaktická hra Hledej potravu pro netopýra: Všechny děti si zahrály na netopýry, choulily se v jeskyni, aby jim nebyla zima a na zvukový signál vyletěly pro potravu (obrázky hmyzu, pavouků a červů), děti vybíraly vhodnou netopýří potravu.
Pozorování dvou živých netopýrů Růži a Ocáska. Děti si prohlédly těla netopýrů, mohly se dotknout jejich hebké srsti, měly možnost slyšet hlasy netopýrů pomocí speciálního přístroje. Děti pozorovaly krmení netopýrů červy a jejich charakteristický pohyb. Dozvěděly se, že se dožívají 40-50 let, každý rok se samici narodí jedno až dvě mláďata, mají výborný sluch a čich, zimní období prospí v chladném, tmavém a vlhkém prostředí (např. sklepy, půdy, jeskyně).
Následovala výtvarná činnost, děti vytvořily papírové koláže s netopýry. Využily vodové barvy, pastelky, nůžky, lepidlo, tvrdé papíry.
Projektový den měl vliv na výsledky dětí v těchto oblastech: práce s informacemi, vzájemná spolupráce, respekt k živým bytostem, rozvoj komunikačních dovedností, využívání vlastních poznatků.
Obsah programu i provedení bylo přiměřené věku a schopnostem dětí. Nejzajímavější pro ně bylo setkání s živými netopýry. Děti byly aktivní, mohly uplatnit svoje zkušenosti. Novému se učily reálným a přirozeným prožitkem.

G. Krčmáriková, M. Krčmáriková

V druhé části programu lektorka pozvala děti na komentovanou prohlídku expozice „Mravenčí hnízdo”, kde měly možnost pozorovat podivuhodný svět mravenců, jak se starají o své potomstvo a vedou skvěle uspořádaný sociální život.
Součástí programu byla také prohlídka zoologické zahrady. Největší pozornost a obdiv sklidila tato zvířata: medvědi, tygři, plameňáci, vydry, opice, vlci, orli, surikaty, sysli, ryby, hadi a ještěři.
Po návratu do MŠ děti své zážitky výtvarně ztvárnily. Namalovaly zvíře, které se jim nejvíce v ZOO líbilo. Následující den děti poznávaly hlasy zvířat nahrané na CD.
Obsah programu zahrnoval rozvoj elementárních i specifických vědomostí a dovedností dětí, byl přiměřený jejich věku a možnostem. Prostřednictvím dramatického prožitku děti pochopily, jak je důležitá rovnováha v přírodě, a že nejlépe funguje příroda, když do ní nezasahuje člověk. Byl rozvíjen pocit sounáležitosti s živou a neživou přírodou, prohlouben zájem o zvířata. Program a zejména prohlídka ZOO děti zaujala, byly vnímavé a aktivní, mohly uplatnit své zkušenosti a vědomosti, novému se učily reálným a přirozeným prožitkem.

G. Vaňková, M. Krčmáriková